Rok 2010


Festival Jazz A Little Otherwise oslavil své 10. narozeniny
V sobotu 24. dubna se v sále lanškrounského zámku oslavovalo a to hudbou. Proběhl tu jubilejní 10. ročník přehlídky Jazz A Little Otherwise a opět v plné míře potvrdil její hudební i dramaturgické kvality.
První formací, kterou pozval na jeviště moderátor večera, novinář Karel Pokorný,  byla jazzrocková formace Kloaka z nedaleké České Třebové.
Kapela výrazně muzikantsky erudovaná, stylově rozkročená mezi rockem, undergroundem a jazzem, si získala festivalové publikum svou syrovostí a bezprostředností. Osobitý přístup k hudbě pak  přineslo trio Cimpr campr, oscilující mezi bluegrassem, folkem a jazzem, vedené zpívajícím banjistou Petrem Voštou. V nepříliš obvyklé sestavě kapely (banjo, baskytara, bicí) exceloval rovněž basista Radek Hlávka, který v sólové skladbě Za pět minut dvanáct sice napínal své síly na pokraji možností, dokázal však, že jsou v jeho případě nesmírně široké. Vtipným momentem bylo i Voštovo banjové zpracování hitů skupiny Abba. Následné vystoupení jazzových bardů Rhythm Desperados (M. Žáček, B.Urbánek, M. Hejna a Z. W. Tichota), právě se navrátivších z Mexika a USA,  potvrdilo vysokou úroveň české jazzové elity. Současně si pozorný posluchač nemohl nepovšimnout mimořádně dobrého zvuku, který celý večer provázel. Z poněkud odlišného hudebního soudku bylo pak vystoupení tradičně extravagantní a osobité Jany Koubkové s bubeníkem Janem Červenkou. Vystoupení velmi kontaktní a hravé, jak už je u Jany Koubkové pravidlem. Na samotný závěr jubilejního ročníku festivalu pozval jeho dramaturg a tvůrčí i duchovní otec Ilja Michalec Organic kvartet Ondřeje Pivce. Vedle varhan frontmana kapely tu po právu největší ocenění sklízel výrazný mladý saxofonista Jakub Doležal. Sečteno a podtrženo, jubilejní Jazz A Little Otherwise se ve zcela zaplněném sále lanškrounského zámku opravdu povedl a nezbývá než se už teď těšit na další dekádu.

Ilja Kučera ml.

18.00 hod.
KLOAKA

kloaka
Jazz-rocková sestava z České Třebové.  Jejich hudba je prošpikováná psychedelií 60. a 70. let.  Kapela svými vlastními kompozicemi trochu připomíná známý Pražský výběr. Tato formace jistě potěší  příznivce jazzrockové muziky.
Na střední se potkali kytarista Radek Kolář, baskytarista Jan Gregar a flétnista a saxofonista Petr Hubálek. Po nějakém čase společného hraní ještě s partou třebováků (AG Rock, Acheron, Korpus) se tito tři rozhodli v roce 1989 založit kapelu s názvem KLOAKA . Hráli ve čtyřech ještě s bubeníkem Jiřím Šindlerem po festivalech, klubech a vernisážích. Tehdy s nálepkou underground.
Za nedlouho se ke KLOACE přidal  na klávesy další člen (také bývalý spoluhráč z jazzrockového Acheronu) Radoslav Budil a sestava byla kompletní. V té době se na čas objevil v KLOACE také legendární poličský kytarista Jiří Mužík.Kapele nic nebránilo v rozletu. Byla nahrána kazeta s prostým názvem KLOAKA, která vyšla u Blackpointu. Na jimramovském festivalu OPEN v roce 1992 se kapela stala objevem roku. Přišlo léto 1993 a saxofonista a zpěvák se škaredě rozbil na kole a vypadalo to, že je s KLOAKOU konec. Po několika pokusech KLOAKU dostat zpátky na nohy se taky kapela rozpadla. Asi po desetileté rekonvalescenci a svrbění prstů přišel kytarista Radek Kolář s hotovou věcí, že KLOAKA musí hrát znovu. V téměř původním složení (pouze bubeníka Jiřího Šindlera nahradil úderný a všestranný Jaroslav Rojar)  to znovu kapela v roce 2005 rozjela v plném nasazení. Spolu s novými skladbami bylo natočeno demo a v roce 2008 průřezové CD s názvem Z popela vstalí

Složení kapely:
Radek Kolář - kytary, 
Radoslav Budil - klávesové nástroje, zpěv
Jan Gregar- baskytary, zpěv
Jaroslav Rojar – bicí nástroje
Petr Hubálek – sax, zpěv

19.00 hod.
CIMPR CAMPR,  aneb hudební trio zakuklených výtržníků.
cimpr campr
www.cimprcampr.cz
Petr Vošta o sobě tvrdí, že je tvor, který vyžaduje vyšší nadmořskou výšku a proto se vyskytuje v Jihlavě. Je jeden z největších výtržníků mezi evropskými banjisty. Na banjo hraje naprosto neukázněně a nezodpovědně, čímž se snaží rozsekat posluchačovu náladu úplně na Cimpr Campr. Za svou skandální hudební kariéru prošel několika hudebními žánry, ve kterých si postupně formoval svůj úchylný a velmi trapný styl hry na tento nástroj.  V roce 1994 odchází studovat vysokou školu do Prahy. V letech 1994-1998 zde vybudoval newgrassovou kapelu Jízda, kde poprvé poznal Roberta Vítka. V letech 1998-2002 se Petr Vošta pohyboval na všech gigantických festivalech folkového nebe s folkrockovým seskupením Michal Braxatoris & Bafalo.  V roce  2003 kapelu Cimpr Campr, která však funguje pouze dva roky, aby mohla být pořádně obnovena až v roce 2009. V roce 2007 rovněž experimentoval v jazzové oblasti a spoluzakládá asi na jeden rok projekt The Melting Point. Kromě toho, že v této kapele hráli takoví hráči jako např. Ivan Myslikovjan, nejpodstatnější bylo, že se zde opět vyskytoval onen záhadný černý farář s bicími. Petr hrál i v několika kapelách s Radkem Hlávkou, ale většinou se jednalo o krátkodobější spolupráci, protože si to Radek s Petrem schovávali na později.
Mimo kapely Cimpr Campr je v současné době Petr členem bluegrassové kapely Sunny Side. Od roku 2008  pravidelně působí i jako lektor na bluegrassových dílnách v ČR i zahraničí. V roce 2009 se umístil  na třetím místě v anketě banjista roku pořádané Českou bluegrassovou asociací.

Radek Hlávka  jako dítě poslouchal koncerty svého táty, až se rozhodl, že muziku musí dělat na plnej plyn. Uchvácen kytarovým zvukem hodně poslouchá, trénuje a následně stává se členem kapely mladých muzikantů Ugly Ducklins, kde se poprvé seznamuje s hudbou apalačský hor. Později přičichnul i k americké country music a vstupuje do kapely Revue. Objevuje i další hudební žánry a konečně poznává i  muziku Pražského Výběru, což ho přimělo, aby společně s Robertem Vítkem založili sklepní hudební trio, které se ponořilo do schizoidních hudebních motivů. Souběžně studuje v Praze konzervatoř Jaroslava Ježka, kde je uchvácen jazzovou a swingovou hudbou. Ke spolupráci ho vyzývá mladý jazzový zpěvák Jan Šmik a dále podílí se na natáčení hudebního nosiče dosud nevydaných písní Evy Olmerové. Nemůže, ale zapomenout na stepní hudbu amerického západu a se skupinou Fifty Fingers objíždí evropské kluby a natáčí desku Dancing To The Change. Prošel kapelami Napaveli, Ježek 112 a konečně vzniká skupina Cimpr Campr. V roce 2004 spoluzakládá akustickou skupinu P.R.S.T., která spolupracuje s Pavlem Bobkem, Jimmy Bozemanem a v současnosti  natáčí nové album pro Věru Martinovou a připravuje již druhé studiové album.V roce 2009 se konečně opět všichni muzikanti setkávají a obnovují formaci Cimpr Campr.
Mimo těchto aktivit ještě působí jako člen rock´n´rollové skupiny Lemon Nashville and his Golden Killers,
se kterou doprovázel např Pepu Pilaře, Tondu Škráška nebo Karla Zicha.

Robert Vítek  své libůstky s bicími nástroji si už léta (15) nejraději vychutnává osamoceně v soukromí a ve zkušebnách všeho druhu. V kapele vydržel pouze s takovými partičkami jako byli pražští alternativci Wetteran Charitty, rodinní artrockeři Napaveli či moderně countryoví The Revue. Setkání s Radkem Hlávkou a mimoto s Petrem Voštou v kapele Jízda bylo skandální, avšak vzhledem k popsanému vývoji, velmi trefné. S Petrem si sice na chvíli odskočili vypilovat tóny k formaci The Melting Point, avšak návrat k původním vztahům byl nutný. Z jeho nedávných slov šlo vyčíst, že jej „zatím s nikým jiným hrát nebaví“ a jestli se pořádně nevyřádí, rozmlátí své krásné bubny a luxusní činýlky na cimpr campr...

20.00 hod.
RHYTHM DESPERADOS
rhythm desperados
www.rhythmdesperados.com
RHYTHM DESPERADOS je skupina složená z předních jazzových hudebníků s žánrově širokou bohatou hudební praxí. V jejich hře se mísí prvky funku, latin music a jazzu. Repertoár tvoří převážně skladby Borise Urbánka. Hlavním cílem kapely je bavit svoji hrou nejen sebe, ale především posluchače. Koncerty jsou velmi energické a návštěvníci jazz klubů, ale i soukromých akcí odcházejí vždy příjemně naladěni.

Obsazení :
Michal Žáček (1974) si studium na konzervatoři si zpestřoval návštěvami Letní jazzové dílny Karla Velebného ve Frýdlantu v Čechách. Po absolvování Ostravské konzervatoře se velmi rychle stal nejzaměstnanějším saxofonistou v regionu, kde se etabloval se svoji kapelou Gizd a jako sólista skupiny TUTU Borise Urbánka. Jeho melodický projev, improvizační invence a charismatické vystupování objevili po jazzových muzikantech i hudebníci za hranicemi tohoto žánru, a postupně ho pro pravidelnou spolupráci nebo pohostinská vystupování získali mj. Jarek Nohavica, Peter Lipa, Richard Müller, Jana Kirschner, kapely Buty, -123 minut ad.

Boris Urbánek (1961) je jediným jazzovým leaderem v České republice, který se může pochlubit tím, že v roce 1988 dostal od samotného Milese Davise požehnání pojmenovat svou kapelu názvem TUTU. Do prvních pokusů s improvizovanou hudbou se pustil ve skupině Jazzová laboratoř v první polovině 80. let minulého století. ještě před ukončením studia na ostravské konzervatoři. Se spoluhráči, mezi nimiž byli mj. Ivan Myslikovjan, René Šimon nebo Jaroslav Šimíček, se přes bebopovou klasiku propracoval k modernějšímu projevu inspirovanému hudbou takových osobností, jako např. Chick Corea, Herbie Hancock nebo Miles Davis. Další zkušenosti pak získal při spolupráci s Martinem Kratochvílem, díky němuž objevil půvaby elektroniky nebo v Blues Bandu Petra Lipy, se kterým koncertoval v Československu, v mnoha evropských zemích i na Kubě. V letech 1986 – 1996 působil jako pianista, aranžér a skladatel Jazzového ostravského rozhlasového orchestru (JORO), se kterým při práci ve studiu a na koncertech potkal naše přední zpěváky a instrumentální sólisty z různých žánrů (např. Lucie Bílá, Jana Koubková, Dan Bárta, Karel Gott, Petr Janda, Jiří Stivín, Emil Viklický, Jan Spálený ad.). Svou skladatelskou invenci uplatnil při komponování hudby ke dvěma úspěšným muzikálům na ledě (Mrazík – 1998 a Romeo a Julie – 2003) i jako autor hudby k mnoha divadelním a rozhlasovým hrám, i televizním pořadům. Jazzovou stránku své tvorby pak prezentoval na albech Mr. Jazzman a Sundance a na společném projektu s Emilem Viklickým nazvaným UV Drive. Všestranný instrumentalista je také uměleckým šéfem skupiny BBC (Boris Band Combination), a od roku 2008 také JORO, autorem hudby k animovanému filmu Báječná show a už řadu let patří k oporám lektorského sboru na Letní jazzové dílně Karla Velebného, kde předává své zkušenosti mladým jazzmanům. Aby toho nebylo málo, rozhodl se také pořádat festival Jazz Open Ostrava, jehož již třetí ročník proběhne letos v červnu.

Michal Hejna (1961) jako profesionál debutoval již od 1978 v Originálním pražském synkopickém orchestru Pavla Klikara. Po maturitě na Stavební střední škole začal studovat na Konzervatoři v Praze hru na bicí nástroje u profesora Miloše Veselého. Před rokem 1989 působil kromě OPSO v dalších souborech: byl zakládajícím členem kvinteta ESP Štěpána Markoviče, se kterým vystoupil v televizním Studiu M a nahrál velmi ceněné album Espresso. S dalšími konzervatoristy působil v orchestru Transjazz (album Jazz Magma) a jako jeden z průkopníků elektrické fúze byl u vzniku skupiny Hot Line (alba Energy, na kterém hostoval americký sólista Darryl Kennedy, Still callin‘ a Lizard), hrál v bluesové kapele Krausberry, v orchestru Václava Hybše a strávil pět měsíců na lodi v Karibiku v komerčním angažmá. Po listopadu 1989 koncertoval a nahrával s ansámbly a sólisty jako Yandim Band, Panta Rhei, Veleband (mj. alba Tribute to Karel Velebný, Ellington in Prague, Jazzové nebajky), Michal Prokop & Friends, Richard Müller, TUTU apod. V roce 1990 se stal producentem nového vydavatelství ARTA Records a od roku 1991 je manažerem AghaRTA Jazz Centra, ve kterém se stará o provoz AgharTA Jazz klubu a jako ředitel AghaRTA Prague Jazz Festivalu má rozhodující vliv na dramaturgický profil a organizační zajištění této významné akce. V posledních letech je stálým členem souborů Jiří Stivín & Co. (alba So what, Jiří Stivín 65), Luboš Andršt Group (Moment in time), AghaRTA Gang (album There is hope) atd.

Zdeněk Wimpy Tichota – basa. Začínal jako hráč na kytaru. Po třech letech poklidného nic nedělání  v kytarových kursech OKD obdržel nového lektora v podobě Zdenka Fišera. Ač nerad, do kursů stále chodil. Z.Fišer (dále už jen Crissa) mu hudbu Jazz&Fusion dokázal zpřístupnit. Jeho první vystoupení
vůbec, bylo souhrou náhod na baskytaru jako záskok za nemocného spolužáka na závěrečných
přehrávkách kursu OKD. První kroky s kapelou učinil s ansámblem Nová Vize, kde realizoval to co
u Crissy nasál. Později se stal členem rockově orientované skupiny Baraccuda.
Tíhnutím k baskytarovým  technikám se postupně zdokonaloval i na tomto nástroji. Crissa si všiml Wimpyho dovedností a zkusil spolu s Wimpym a se svojí manželkou Irenou přehrát pár standardů.
Na to konto vznikla skupina Fišergang. S touto formací absolvoval i legendární  přehrávky na PKS. Postupem času začal hrát i v kapele Impuls, což byla jedna z Crissových kultovních formací.
Důležitou událostí bylo angažmá v soul-funkové skupině Slávka Jandy Yandim Band, kde si zahrál
s řadou skvělých muzikantů. V tomto období vznikla i sestava Runway, kde se Wimpy vrátil
ke kytaře. Další významné lano bylo do Acoustic setu Luboše Andršta, který se Wimpymu podařilo zelektrizovat na Luboš Andršt Group. Luboš Wimpyho angažoval i do svého Blues Bandu, kde si Wimpy zahrál s několika zahraničními zpěváky. Prestižní nabídka přišla i od Jiřího Stivína pro jeho company
a neméně důležité bylo i angažmá ve skupině Hot Line. Nabídka přišla i do skupiny Michala Prokopa Framus 5. V současné době tedy můžete Wimpyho spatřit na podiích ve službách Luboše
Andršta, Jiřího Stivína, Michala Prokopa, Hot Line a RHYTHM DESPERADOS.

21.00 hod.
JANA KOUBKOVÁ - zpěvačka, skladatelka, moderátorka, publicistka, lektorka -, která už léta patří k předním osobnostem českého jazzu.
jana koubkova
www.janakoubkova.cz
V šesti letech se stala členkou Dětského rozhlasového sboru Dr. Bohumila Kulínského, později smíšený sbor ČKD Praha řízený Miroslavem Košlerem, Armádní Umělecký soubor. V 60. a 70. letech byla členkou vokálních skupin jako Linha Singers, Inkognito Quartet, Kučerovci, Vokální skupina Lubomíra Pánka, CK Vocal a divadlo Semafor.
Vystudovala s maturitou, je vyučená jako elektronavíječka, a nějakou dobu si tak vydělávala v ČKD Praha, živila se i jako čistička oken, manekýna, televizní hlasatelka, úřednice v knihovně, dělnice v trubkárně a s tanečními kapelami projela kus světa. Pěstovala sportovní gymnastiku, lehkou atletiku, a vodní slalom. Teď je to hlavně turistika a rychlá chůze.
Od r.1975 se profesionálně věnuje především jazzové hudbě. Daří se jí i jako skladatelce písní a filmové hudby. V rozhlase a televizi má své pořady. Založila každoroční festival jazzových, bluesových a rockových zpěváků pod názvem "VOKALÍZA" /1981 - 2000 /. Šest let učila na hudebně-dramatickém oddělení Pražské státní konzervatoře.
Má za sebou spolupráci s Jazz Sanatoriem Luďka Hulana, Jazz Half Sextetem Viktora Kotrubenka, Jazz Q Martina Kratochvíla, dále Vitouš Trio, Panta Rhei se Slávkem Jandou, České klarinetové Quarteto.
Byla častým hostem Big bandů Karla Vlacha, Gustava Broma, JOČRu Kamila Hály a Felixe Slováčka, Mirko Foreta, JORO Ostrava, Příbramského Big bandu a Pražského Big bandu Milana Svobody. V současné době spolupracuje s Big bandem Čs. Rozhlasu - dir.Václav Kozel.
JANA KOUBKOVÁ prošla různými styly od blues, swingu přes mainstream, bebop, jazzrock, latin, free jazz až po world-ethno a fusion. Též se věnuje beatnické poezii a sama si vymýšlí rapové texty. Ovládá scatové zpívání a improvizaci. Založila vlastní soubory jako vokální skupinu HOT TETY, HORKÝ DECH JANY KOUBKOVÉ s kytaristou Michalem Pavlíčkem a bubeníkem Jiřím Hrubešem, TANDEMY s kytaristy Zdeňkem Hráškem, Jiřím Šedivým a Jaroslavem Šindlerem. Skupiny POSAZNOVA a HOREČKA BAND. TRIO s kytaristou Petrem Zemanem a vibrafonistou Radkem Kramplem, PLESK! s kytaristou Zdeňkem Sarkou Dvořákem a baskytaristou Pavlem Jakubem Rybou, AFROLATIN BAND s perkusistou Milošem Vacíkem a Musou Imranem Zangim, Jaromírem Helešicem.. GURU BAND s kytaristou Pavlem Richterem, Bharatou Rajnoškem-sax, trp a Antonínem Hlávkou-perc., EU BAND s kytaristou Zdeňkem Fišerem, klávesistou Ondřejem Kabrnou, kontrabasistou Vítkem Švecem a bubeníkem Pavlem Razímem.
Získala několik ocenění za "ONE WOMAN SHOW" na přehlídce Divadla 1 herce v Chebu.
Zúčastnila se mnoha mezinárodních festivalů doma i ve světě - Alžír, Pobřeží slonoviny, Senegal, Libanon, Švýcarsko, Belgie, Itálie, Izrael, Kuba, Rusko, Švédsko, Holandsko, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Německo.
Inspirativní vliv na ni měla spolupráce s Luďkem Hulanem /LP Milá společnost 1977/, s Michalem Pavlíčkem /LP Horký dech Jany Koubkové 1982/ s japonskou pianistkou Aki Takase /LP Jazzperanto 1987/ s Alanem Vitoušem /LP Jazz Praha Live - Vitouš Trio 1986/, s Evou Olmerovou /CD Svíčka a stín 1992/ Dále švýcarský perkusista Marc Jundt, americký saxofonista Darryl Kennedy, balafonista Aly Keita z Pobřeží Slonoviny.
JANA KOUBKOVÁ publikuje v médiích - píše fejetony, sloupky, poezii, glosy z vosy.
Vydala 2 knížky "Recepty proti samotě" a "Zutí provádím s chutí", kde je i CD. Pořádá happeningy a workshopy pro malé i velké. Každé její vystoupení má punc originality, smysl a cit pro dané prostředí. Daří se jí vždy navázat spontánní kontakt s publikem. Drží se hesla: "Být připraven toť vše!"
Od 1.1.2009 JANA KOUBKOVÁ vystupuje s kapelou pod názvem JANA KOUBKOVÁ QUARTET (Ondřej Kabrna - piano + akordeon, Jan Keller - violoncello + baskytara a Jan Červenka - bicí + djembe). Repertoir tvoří B. McFerrin, Ch. Corea, M. Santamaria, Aki Takase, J. S. Bach, D. Ellington, vlastní skladby i český folklor aj.
JAZZKABARET JANY KOUBKOVÉ - komornější pořad, v  prostředí, kde mají lidi k sobě hodně blízko a Jana Koubková nejen zpívá, ale s publikem komunikuje, vypráví, rapuje a to vždy s basistou a pianistou nebo kytaristou, anebo jen v duu s pianistou.
BAMBUS FREE SESSION - Jana Koubková - voc, Petr Kroutil - sax, fl, voc a Miloš Vacík - percussions, voc. Setkání tří osobností v projektu Země - Voda - Vzduch - Oheň.
Dnes se Vám představí s novým programem PERFORMANCE JANY KOUBKOVÉ /voc/ a JANA ČERVENKY /drums,perkuse/ aneb PROVOKACE NA PLACE!

Jan Červenka kromě účinkování s Janou Koubkovou působí také v jazzovém nonetu Swingtet. Prošel fusion formací Poetic Filharmony a nahrával například s Vladimírem Franzem (soundtrack pro film Skeletoni) nebo hudbu pro doprovodný program výstavy Bruselský sen. Nevyhýbá se ani proejktům, v nichž se spojuje autorské čtení poezie s hudebně-rytmickou složkou.

22.00 hod.
ONDŘEJ  PIVEC ORGANIC QUARTET
ondrej pivecondrej pivec1
bandzone.cz/ondrejpivecorganicquartet
Čtyřčlenná jazzová kapela Ondřeje Pivce je součástí mladé, neobvykle kvalitní vlny českého jazzu a její potenciál, hráčské kvality, vyzrálý repertoár a výjimečné umělecké nasazení jednoznačně přesahují české hranice.
To potvrzují jak nadšené recenze zahraničních kritiků, cena „Talent roku“ udělená komisí soutěže Philips International Jazz Festivalu 2005, tak i účast na zahraničních festivalech. Kapelník získal ve výše zmíněné soutěži titul „sólista roku“ a hned roku následujícího byl Ondřej Pivec zvolen "Varhaníkem měsíce řína" Mezinárodním archivem jazzových varhaníků (International Archives for the Jazz Organ). Zatím nejvýznamnějším úspěchem kapely je cena Akademie populární hudby (Anděl) v kategorii "Jazz a Blues" za rok 2006. O úspěchu Organic quartetu v zahraničí svědčí nedávná úspěšná vystoupení v čínském Pekingu (červen 2009) v místním slavném klubu East Shore Jazz Live a také na českém velvyslanectví, nebo na německém festivalu Startbahn Jazz ve Straubingu, kde kapela získala ocenění "PR-coaching award" (květen 2009). Nedávno získala kapela také ocenění na španělském mezinárodním festivalu v Getxo nejlepší kapela a nejlepší sólista (2008). Organic vystupoval například i v ORF Radiokulturhausu ve Vídní, v Krakowském klubu Alchemia, Německém klubu Kunstfabrik, na turné po Rumunsku a Moldávii, v Pažížském klubu na bulváru St. Germain, Swinging Hall v Sofii či na Cheltenham jazz festivalu v Anglii.
Ondřej Pivec Organic Quartet hraje převážně vlastní repertoár inspirovaný nejen soudobými jazzovými umělci, ale i významnými veličinami jiných hudebních žánrů (funk, blues, rock). Hudba respektuje tradiční kořeny, je však plná moderních prvků. Band má zvukově velmi atraktivní složení: v jeho čele stojí 25letý jazzový varhaník, skladatel, aranžér a zpěvák Ondřej Pivec. Jeho „kvartet“ tvoří kytarista Libor Šmoldas, saxofonista Jakub Doležal a bubeník Tomáš Hobzek. Jak je patrné, v kapele není basa – tu však supluje sám Ondřej Pivec svojí levou rukou a nohama za pomoci basových pedálů na varhanech Hammond. Přes čtyři roky existence absolvoval Organic quartet přes 550 vystoupení v Čechách i v zahraničí, v klubech i na festivalech, a vyzrál v jednu z nejlepších a nejosobitějších českých jazzových formací.
Ondřej Pivec začínal jako klasický pianista, ale velmi brzy se "přitočil" k jazzu. Ještě než mu bylo dvacet, začal hrát na varhany typu Hammond. Mezi jeho vzory patří slavná jména jako jsou Sam Yahel, Larry Goldings, Jimmy Smith, Larry Young a další. Mezi jeho učitele se řadí i věhlasný anglický hammondista Mike Carr, italský geniální varhaník Alberto Marsico a při současné stáži v New Yorku i Sam Yahel a Pat Bianchi.
Pivcovy svižné basové linky hrané levou rukou a nohama na pedálech, decentní styl doprovodu a virtuozitu při sólech pravačkou si nemohou vynachválit místní i zahraniční hudební kritici. Jako lídr či sideman odehrál mezi lety 2003 a 2009 více než 700 koncertů u nás i v zahraničí. Dnes platí za jednoho z nejsvébytnějších muzikantů české jazzové a fusion scény.
www.kytary.cz